Působení vlhkosti, zvlášť pokud je dlouhodobé, na stavební konstrukci bude vždy mít negativní účinky. Odstranění vlhkosti ale bývá náročné a to u zděných budov i u dřevostaveb. Pokud ale tento problém nebudete řešit včas, náklady na opravu se mohou vyšplhat velmi vysoko, oprava škod napáchaných vlhkostí je navíc velký zásah do stavby. Díky rekonstrukci musíte řešit i náhradní bydlení, počítat ušlý zisk z nevyužívání stavby nebo řešit zdravotní následky. Tomu všemu lze předejít.
Jan Včelák ze společnosti MoistureGuard se zabývá vývojem senzorů pro monitoring vlhkosti v konstrukci stavby a říká: „Často je velmi obtížné zjistit, kudy se vlhkost do konstrukce dostává. Pokud máte ještě nemovitost v záruční době, musíte vlhkost řešit s dodavatelem ideálně ihned. Problémem vlhkosti však je, že se její následky mohou objevit až po delší době. A když stavíte svépomocí, není komu reklamovat, problémy tak musíte řešit na své vlastní náklady.“
Ignorování problémů s vlhkostí se nevyplácí
Když zasáhne vlhkost zděné konstrukce, dochází k výkvětům, narušení omítky a dokonce i k jejímu opadávání. Pokud jsou navíc vystavené mrazu, degradují o to rychleji, až dochází k jejich úplnému rozpadu a ztrátě únosnosti. U dřevěných konstrukcí je zvýšená vlhkost iniciátorem vzniku dřevokazných procesů, jejichž pozdní odhalení nebo naopak ignorování má jediný možný výsledek – nutné odstranění zasažené části a její nahrazení konstrukcí novou. „Často se setkáváme s napadením relativně nové, třeba jen dva roky staré dřevěné konstrukce dřevomorkou,“ říká Jan Včelák a pokračuje: „Vlhkost nevidíte pouhým okem a proto zachytit tento problém včas je často nemožné. Když už jsou vidět druhotné následky vlhkosti, bývá pro dřevěnou konstrukci pozdě. Proto je dobré řešení zabudovat do konstrukce objektu i senzor vlhkosti, kterým včas odhalíte kumulující se vlhkost nebo havárii a můžete okamžitě zasáhnout.“
Správné užívání nemovitosti předchází problémům
Tím, že nemovitost užíváme, můžeme problémům se zvýšenou vlhkostí předcházet nebo je naopak způsobovat. Část vlhkosti se sice stačí vypařit, ovšem pokud jsou prostory špatně odvětrané, vlhkost se hromadí v konstrukci tak dlouho, až dojde k viditelným následkům. Podle Včeláka je tento problém stále častější, neboť v dnešní době je stavební proces značně rychlejší, než tomu bývalo dříve. Novostavby jsou tak při předání často vlhké a stavební konstrukce nasycené vlhkostí ještě z procesu výstavby. A aby dnešní novostavby splňovaly přísná kriteria vyhlášky o energetické náročnosti budov, dbá se na těsnost obálky i výplně otvorů, čímž se sice zamezí únikům tepla, ale zároveň se výrazně omezí přirozené větrání objektu. Nová okna skvěle těsní a zateplení objektu způsobuje značné rozdíly teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím. Spolu s nedostatečným větráním to jsou ty nejlepší podmínky pro kumulaci vlhkosti, která se sráží na parozábranách nebo tepelných mostech. Pokud se do takové novostavby nastěhujete a začnete vařit a prát, vlhkost ještě podpoříte a často pak už nepomůže ani důkladné větrání. „Proto vyvíjíme senzory vlhkosti, které včas informují o vznikajícím nebezpečí, čímž ušetří nemalé náklady na rekonstrukci,“ vysvětluje vědec.
